Komedogenní složky v kosmetice
K přírodní kosmetice jsem se dostala díky ordinaci kožní lékařky, která mi v podstatě poradila si celé tělo mazat kortikoidy. Když jsem k tomu připočetla i svědivou pokožku hlavy a docela mizernou opupínkovanou pleť, začala jsem hledat jinou variantu, která by mě z toho dostala. Zkusila jsem ozdravit každodenní rutinu a začít si číst složení a hledat konfliktní látky.
Dnes tu ale nejsme kvůli ekzémům, ale kvůli akné, ucpaným pórům, pupínkům a tak podobně. Za všemi těmito neplechami totiž ve valné míře stojí některá či některé z komedogenních (=póry ucpávajících) složek. Zdravá pleť na tyto látky nemusí reagovat vůbec nebo naprosto minimálně, ale stav mastné či problematické pleti mohou rapidně zhoršit.
Hned první na ráně jsou sulfáty. Jsou to agresivní pěnidla, která z pokožky odstraní všechny nečistoty, ale zároveň i to dobré a zanechají pleť přesušenou a podrážděnou. Pokožka se tak začne bránit a více se mastit a jsme v začarovaném kruhu pupínků. Navíc, sulfáty jsou samy o sobě komedogenní (4.- 5. stupeň), takže by na problematickou pleť neměly vůbec přijít a to ani ve formě pleťových gelů či šamponů a vlasové péče.
ZE ŽIVOTA: Za moje problémy s akné tenkrát před lety mohly jisto jistě sulfáty. Stačilo vyměnit šampon a koupit kostku mýdla a do pár umytí se situace začala rapidně zlepšovat.
Další na ráně jsou silikony, které zvyšují uživatelskou příjemnost pečující, vlasové i dekorativní kosmetiky. Dodávají jemnou texturu, zajistí snadné roztírání a zanechají kůži i vlasy krásně jemné. Silikony jako takové jsou sice nekomedogenní a nekonfliktní (0. stupeň). Jejich molekuly jsou ale tak velké, že zůstávají na povrchu pleti a vytvářejí neprodyšnou vrstvu, která nepustí nic dovnitř ani ven. Na problematické pleti tak uzamykají nečistoty, kožní maz a bakterie, které stojí za vznikem pupínků.
Pro zdravou dobře hydratovanou pleť tak mohou být silikony naprosto nekonfliktní a třeba v make-upu, podkladové bázi či dalších 'smývacích' produktech se jich nemusí bát.
Co problém je a je v hojné míře využíváno i v přírodní kosmetice, je glycerin (taktéž označován stupněm 0). Ten je mnohdy přirovnáván k přírodnímu silikonu, protože ve vyšší koncentraci vytvoří na pleti lepivou neprodyšnou vrstvu a pupínky jsou na světě.
ZE ŽIVOTA: Jak mě i mnoha lidem v mém okolí silikony na pleti v podstatě nevadí, glycerin na prvních místech INCI dokáže napáchat paseku i za dvě namazání. Oproti tomu takovou silikonovou Biodermu Pore Refiner jsem kdysi používala několik balení...
Další oblíbenou složkou konvenční i semi-přírodní kosmetiky jsou PEGy, které jsou samy o sobě středně komedogenní (3. stupeň). PEG v kosmetice účinkuje jako emulgátor, kdy spojuje dvě nesourodé složky. PEG je také přidáván do kosmetiky, protože zvyšuje propustnost pleti a tak zlepšuje a urychluje vstřebatelnost (krémových) produktů. Tím ale narušuje přirozené fungování pokožky a usnadní vstřebání třeba i různým škodlivinám a nečistotám.
Hodně ale záleží, v jaké společnosti se PEG nachází. Třeba ve spojení se lněným či kokosovým olejem jsou pupínky zaručeny. Na druhou stranu PEG obsažený v hydrofilním oleji, který má jinak nekonfliktní nekomedogenní složení, může být zcela neškodný.
ZE ŽIVOTA: Hydrofilní oleje Saloos jsou naprosto neškodné i pro problematickou a mastnou pleť. Obzvlášť vhodně zvolená varianta levandule, tea tree nebo manuka je spíš ku prospěchu.
Tohle jsou asi ti největší komedogenní strašáci konvenční kosmetiky. Pokud se chcete seznámit s dalšími, mrkněte třeba sem a těm s označením 4 či 5 se určitě vyhněte. Ale nebojte, i přírodní kosmetika může obsahovat spoustu ucpávajících složek a na ty se mrkneme zase někdy jindy.
Dnes tu ale nejsme kvůli ekzémům, ale kvůli akné, ucpaným pórům, pupínkům a tak podobně. Za všemi těmito neplechami totiž ve valné míře stojí některá či některé z komedogenních (=póry ucpávajících) složek. Zdravá pleť na tyto látky nemusí reagovat vůbec nebo naprosto minimálně, ale stav mastné či problematické pleti mohou rapidně zhoršit.
Komedogenní látky rozlišujeme na stupnici od 0 do 5, kdy 0 značí
nekonfliktní bezpečné látky, zatímco 5 znamená silně komedogenní složky.
Hned první na ráně jsou sulfáty. Jsou to agresivní pěnidla, která z pokožky odstraní všechny nečistoty, ale zároveň i to dobré a zanechají pleť přesušenou a podrážděnou. Pokožka se tak začne bránit a více se mastit a jsme v začarovaném kruhu pupínků. Navíc, sulfáty jsou samy o sobě komedogenní (4.- 5. stupeň), takže by na problematickou pleť neměly vůbec přijít a to ani ve formě pleťových gelů či šamponů a vlasové péče.
ZE ŽIVOTA: Za moje problémy s akné tenkrát před lety mohly jisto jistě sulfáty. Stačilo vyměnit šampon a koupit kostku mýdla a do pár umytí se situace začala rapidně zlepšovat.
Další na ráně jsou silikony, které zvyšují uživatelskou příjemnost pečující, vlasové i dekorativní kosmetiky. Dodávají jemnou texturu, zajistí snadné roztírání a zanechají kůži i vlasy krásně jemné. Silikony jako takové jsou sice nekomedogenní a nekonfliktní (0. stupeň). Jejich molekuly jsou ale tak velké, že zůstávají na povrchu pleti a vytvářejí neprodyšnou vrstvu, která nepustí nic dovnitř ani ven. Na problematické pleti tak uzamykají nečistoty, kožní maz a bakterie, které stojí za vznikem pupínků.
Pro zdravou dobře hydratovanou pleť tak mohou být silikony naprosto nekonfliktní a třeba v make-upu, podkladové bázi či dalších 'smývacích' produktech se jich nemusí bát.
Co problém je a je v hojné míře využíváno i v přírodní kosmetice, je glycerin (taktéž označován stupněm 0). Ten je mnohdy přirovnáván k přírodnímu silikonu, protože ve vyšší koncentraci vytvoří na pleti lepivou neprodyšnou vrstvu a pupínky jsou na světě.
ZE ŽIVOTA: Jak mě i mnoha lidem v mém okolí silikony na pleti v podstatě nevadí, glycerin na prvních místech INCI dokáže napáchat paseku i za dvě namazání. Oproti tomu takovou silikonovou Biodermu Pore Refiner jsem kdysi používala několik balení...
Další oblíbenou složkou konvenční i semi-přírodní kosmetiky jsou PEGy, které jsou samy o sobě středně komedogenní (3. stupeň). PEG v kosmetice účinkuje jako emulgátor, kdy spojuje dvě nesourodé složky. PEG je také přidáván do kosmetiky, protože zvyšuje propustnost pleti a tak zlepšuje a urychluje vstřebatelnost (krémových) produktů. Tím ale narušuje přirozené fungování pokožky a usnadní vstřebání třeba i různým škodlivinám a nečistotám.
Hodně ale záleží, v jaké společnosti se PEG nachází. Třeba ve spojení se lněným či kokosovým olejem jsou pupínky zaručeny. Na druhou stranu PEG obsažený v hydrofilním oleji, který má jinak nekonfliktní nekomedogenní složení, může být zcela neškodný.
ZE ŽIVOTA: Hydrofilní oleje Saloos jsou naprosto neškodné i pro problematickou a mastnou pleť. Obzvlášť vhodně zvolená varianta levandule, tea tree nebo manuka je spíš ku prospěchu.
Tohle jsou asi ti největší komedogenní strašáci konvenční kosmetiky. Pokud se chcete seznámit s dalšími, mrkněte třeba sem a těm s označením 4 či 5 se určitě vyhněte. Ale nebojte, i přírodní kosmetika může obsahovat spoustu ucpávajících složek a na ty se mrkneme zase někdy jindy.
Se silikony nemůžu souhlasit, a to v tom že v produktech, které se „smyjí“ nevadí. Vadí úplně stejně, v bázi i make-upu. Tím, že se nevstřebávají díky svým velkým molekulám a zůstávají na povrchu pleti, škodí, tady pak nezáleží na tom, zda je to báze, nebo make-up. Pleť se pod bází/makeupem „dusí“ a nemůže správně fungovat a plnit svoji funkci, stejně jako v případě krému. Já třeba používám produkty bez silikonů, co se týče péče a pak když si dám make-up, kde silikony jsou, tak stačí dva dny používání, aby se mi začly ucpávat póry dělat černé tečky.
OdpovědětVymazatUrčitě, já neříkám paušálně, že silikony jsou v pohodě, je to člověk od člověka. Já s nimi mám na pleti naštěstí bezproblémovou zkušenost, na druhou stranu mi hodně vadí glycerin a reaguju na něj po pár namazáních pupínky a krupičkou.
VymazatAle je docela paradoxní, že výrobci konvenční nebo lékárenské kosmetiky cpou silikony do produktů pro problematickou pleť, takže je ještě více problematická a ucpaná...