Komedogenní složky v kosmetice

K přírodní kosmetice jsem se dostala díky ordinaci kožní lékařky, která mi v podstatě poradila si celé tělo mazat kortikoidy. Když jsem k tomu připočetla i svědivou pokožku hlavy a docela mizernou opupínkovanou pleť, začala jsem hledat jinou variantu, která by mě z toho dostala. Zkusila jsem ozdravit každodenní rutinu a začít si číst složení a hledat konfliktní látky.


Dnes tu ale nejsme kvůli ekzémům, ale kvůli akné, ucpaným pórům, pupínkům a tak podobně. Za všemi těmito neplechami totiž ve valné míře stojí některá či některé z komedogenních (=póry ucpávajících) složek. Zdravá pleť na tyto látky nemusí reagovat vůbec nebo naprosto minimálně, ale stav mastné či problematické pleti mohou rapidně zhoršit.

Komedogenní látky rozlišujeme na stupnici od 0 do 5, kdy 0 značí nekonfliktní bezpečné látky, zatímco 5 znamená silně komedogenní složky.

Hned první na ráně jsou sulfáty. Jsou to agresivní pěnidla, která z pokožky odstraní všechny nečistoty, ale zároveň i to dobré a zanechají pleť přesušenou a podrážděnou. Pokožka se tak začne bránit a více se mastit a jsme v začarovaném kruhu pupínků. Navíc, sulfáty jsou samy o sobě komedogenní (4.- 5. stupeň), takže by na problematickou pleť neměly vůbec přijít a to ani ve formě pleťových gelů či šamponů a vlasové péče.

ZE ŽIVOTA: Za moje problémy s akné tenkrát před lety mohly jisto jistě sulfáty. Stačilo vyměnit šampon a koupit kostku mýdla a do pár umytí se situace začala rapidně zlepšovat.

Další na ráně jsou silikony, které zvyšují uživatelskou příjemnost pečující, vlasové i dekorativní kosmetiky. Dodávají jemnou texturu, zajistí snadné roztírání a zanechají kůži i vlasy krásně jemné. Silikony jako takové jsou sice nekomedogenní a nekonfliktní (0. stupeň). Jejich molekuly jsou ale tak velké, že zůstávají na povrchu pleti a vytvářejí neprodyšnou vrstvu, která nepustí nic dovnitř ani ven. Na problematické pleti tak uzamykají nečistoty, kožní maz a bakterie, které stojí za vznikem pupínků.

Pro zdravou dobře hydratovanou pleť tak mohou být silikony naprosto nekonfliktní a třeba v make-upu, podkladové bázi či dalších 'smývacích' produktech se jich nemusí bát.

Co problém je a je v hojné míře využíváno i v přírodní kosmetice, je glycerin (taktéž označován stupněm 0). Ten je mnohdy přirovnáván k přírodnímu silikonu, protože ve vyšší koncentraci vytvoří na pleti lepivou neprodyšnou vrstvu a pupínky jsou na světě.

ZE ŽIVOTA: Jak mě i mnoha lidem v mém okolí silikony na pleti v podstatě nevadí, glycerin na prvních místech INCI dokáže napáchat paseku i za dvě namazání. Oproti tomu takovou silikonovou Biodermu Pore Refiner jsem kdysi používala několik balení...

Další oblíbenou složkou konvenční i semi-přírodní kosmetiky jsou PEGy, které jsou samy o sobě středně komedogenní (3. stupeň). PEG v kosmetice účinkuje jako emulgátor, kdy spojuje dvě nesourodé složky. PEG je také přidáván do kosmetiky, protože zvyšuje propustnost pleti a tak zlepšuje a urychluje vstřebatelnost (krémových) produktů. Tím ale narušuje přirozené fungování pokožky a usnadní vstřebání třeba i různým škodlivinám a nečistotám.

Hodně ale záleží, v jaké společnosti se PEG nachází. Třeba ve spojení se lněným či kokosovým olejem jsou pupínky zaručeny. Na druhou stranu PEG obsažený v hydrofilním oleji, který má jinak nekonfliktní nekomedogenní složení, může být zcela neškodný.

ZE ŽIVOTA: Hydrofilní oleje Saloos jsou naprosto neškodné i pro problematickou a mastnou pleť. Obzvlášť vhodně zvolená varianta levandule, tea tree nebo manuka je spíš ku prospěchu.

Tohle jsou asi ti největší komedogenní strašáci konvenční kosmetiky. Pokud se chcete seznámit s dalšími, mrkněte třeba sem a těm s označením 4 či 5 se určitě vyhněte. Ale nebojte, i přírodní kosmetika může obsahovat spoustu ucpávajících složek a na ty se mrkneme zase někdy jindy.

Komentáře

  1. Se silikony nemůžu souhlasit, a to v tom že v produktech, které se „smyjí“ nevadí. Vadí úplně stejně, v bázi i make-upu. Tím, že se nevstřebávají díky svým velkým molekulám a zůstávají na povrchu pleti, škodí, tady pak nezáleží na tom, zda je to báze, nebo make-up. Pleť se pod bází/makeupem „dusí“ a nemůže správně fungovat a plnit svoji funkci, stejně jako v případě krému. Já třeba používám produkty bez silikonů, co se týče péče a pak když si dám make-up, kde silikony jsou, tak stačí dva dny používání, aby se mi začly ucpávat póry dělat černé tečky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě, já neříkám paušálně, že silikony jsou v pohodě, je to člověk od člověka. Já s nimi mám na pleti naštěstí bezproblémovou zkušenost, na druhou stranu mi hodně vadí glycerin a reaguju na něj po pár namazáních pupínky a krupičkou.
      Ale je docela paradoxní, že výrobci konvenční nebo lékárenské kosmetiky cpou silikony do produktů pro problematickou pleť, takže je ještě více problematická a ucpaná...

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Flíčky po akné? Žádný problém!

Alkohol v kosmetice: ano nebo ne?